Radka Rydlová: "Ne každý kůň se vejde do tabulek"
Jak dlouho se věnuješ koním, jaké disciplíny sis vyzkoušela a kdo tě ke koním přivedl?
Odmalička mě zajímala všechna zvířata, koně, psi, kočky, jenom ne papoušci. Koně mě lákali již od útlého věku. Děda choval huculy a shetlandy. Jako dítě předškolního věku jsem ještě stihla poznat huculku Květu. Děda s ní pracoval na poli a zapřahal ji do dvoukolky. Brával mě s sebou, když jezdil s vozíkem do kovárny kovat (to se ještě za kovářem jezdilo do kovárny). Půjčoval mi opratě a nechával mě řídit. Pamatuji si, že jsem se na to strašně těšila, kolikrát jsem přijela zmrzlá, ale strašně spokojená. Mamka se vždy zlobila, že budu nemocná, ale mě to prostě strašně lákalo a táhlo ke kobylce do stáje. Občas děda s tátou Květu nasedlali a svezla jsem se v sedle. Jelikož se ale strašně bála aut, bydlíme totiž pod silnicí, bylo to vždy veselé. Děda Květu vedl a táta mě přidržoval, protože kobylka se co chvíli lekla a poskočila, jak uslyšela zvuk projíždějícího auta. Přesto mě to neodradilo. :-) Za rok však děda huculku prodal a pořídil traktor. To jsem obrečela. Později se k nám do vesnice nastěhovala slečna s dostihovými koňmi a kolem 12 let jsem začala docházet tam. Tak jsem se poprvé potkala s anglickými plnokrevníky.
Kdo je tvým životním koněm?
Svého vlastního koně jsem si pořídila až v 21 letech. Byl to anglický plnokrevník po Dara Monarch jménem Cerberus. Po dostihové kariéře, několika majitelích, ale neuvěřitelně charakterní, hodný a spolehlivý kůň. Přišel ke mně sám, osudově, když jsem nic nehledala. A už to bylo…
Říká se, že plnokrevníci jsou nejchytřejší plemeno a nejvíce přizpůsobivé člověku, a o něm to rozhodně platilo. Myslím si, že po jeho dlouhé dostihové kariéře byl podrážděný z cizího jezdce. Mít jen jednoho koně je špatně, kůň je stádové zvíře. Manžel se chtěl také občas svézt, mě stále lákaly ty opratě a také sen černé páry koní.
V současnosti jsou mými koňskými parťáky černí starokladrubáci, valach a klisna. Zaujalo mě spřežení a tohle všestranné plemeno koní, kterému jsem musela přijít na chuť. Líbí se mi, že jsou skvělí v zápřahu, ale i při vyjížďce pod sedlem, jak se nám zrovna chce a jak jsme na tom časově. Ochotně mě vždy doprovází a já si tak čistím hlavu. Závodní ambice nemám, jsem rekreační jezdec. Jezdím si pro radost a když je možnost hobby soutěže, stačí nám to.
První vlastní kůň je ale zatím moje největší srdcová koňská záležitost.
Co považuješ za svůj největší úspěch z koňského světa?
Největším úspěchem je to, že mi koně dávají obrovskou radost, sílu a energii v životě při společném soužití.
Co tě vedlo k založení vlastní značky Rainbow Ride?
Výrobě jsem se věnovala již několik let předtím. V minulém zaměstnání jsem neměla možnost se plně realizovat, proto jsem se rozhodla jít svou vlastní cestou, abych měla svobodu v rozhodování.
Jak vymýšlíš a vyrábíš produkty? Jak si ověříš, že prodáváš tu nejlepší kvalitu?
Velice mě baví dělat věci jinak, poslouchat názory, podněty, vymýšlet, ale i to, že můžeme udělat výrobek podle vlastních parametrů – rozměrů, například u atypických koní. Také každý máme rádi něco jiného, někdo barvy, někdo zase decentní černou. Díky této ”barevné“ myšlence vznikl název firmy Rainbow Ride.
Vše testuji vždy nejprve na svých koních, jsou to testovací modelové.:-) Když se mi to osvědčí, požádám o další testování a odzkoušení závodníky a chovatele, kteří dokáží otestovat výrobky při vysoké zátěži v denním provozu.
Je důležité říct, že od zrodu myšlenky k novému výrobku nebo k inovaci současného vede často dlouhá cesta testování materiálů, ladění rozměrů a použití správných technologických postupů.
Jaké si kladeš cíle?
Komfort a kvalitu pro zvířata, stejně jako pro lidi. Vždyť jsou to naši rovnocenní partneři, se kterými trávíme velkou část života. Mým největším cílem je spokojený koňský zákazník i jeho majitel či chovatel.
Jaké jsou hodnoty firmy?
Vše beru jako týmovou práci. Není to jen o mě, ale o podnětech a nápadech zákazníků, zpracování od švadlen, dodání kvalitního materiálu od dodavatelů, marketingové činnosti a konečném zákazníkovi, který si náš výrobek vybere. Nebudeme tedy nikdy nejlevnější. Šijeme vše v Čechách z českého nebo evropského materiálu. Používáme průmyslové stroje k šití. S našimi výrobky si hrajeme a stále inovujeme design i materiály, což mluví za vše.
Celý proces nás baví a věříme, že nás zákazníci podpoří a najdou si k našim výrobkům cestu.
Zaměřujeme se také na zakázkovou výrobu na základě přesných požadavků zákazníka. Je to výzva, kterou si ale užívám. Každý bohužel nemá koně, který pasuje přesně do dané tabulky velikostí, a má problém vybavení na koníka sehnat v běžných jezdeckých potřebách. Dále to také mohou být následky zranění, kdy klasické vybavení nelze použít, je třeba upravit rozměr či místa polstrování nebo i speciální změkčení. Mám radost z každé zpětné vazby, spokojené ale i ty dále motivující.
Na jaké novinky se mohou zákazníci těšit?
To je tak trochu překvapení. Sledujte nás na webu a sociálních sítích, ať vám nic neunikne. Připravujeme například soutěže o naše nové produkty, a chystáme se postupně rozšiřovat naše portfolio o další produkty. Nově můžete na našem webu najít barevné sady. A prozradím, že chystáme i něco pro pejsky. Nemáme problém udělat všechny typy koňských ohlávek a úvazů s vyšitím jména koně, názvu stáje nebo například i telefonního čísla na majitele nebo s nápisy “Nekrmit,” “Kouše” aj. K ohlávkám máme nově v nabídce i další barvy pletených vodítek. Úvazy vyrábíme dle potřeby s pevnou karabinou bez obrtlíku a nebo s vypouštěcí/bezpečnostní karabinou.
Dlouho jsem přemýšlela, jak propojit lásku ke koním do běžného života, až se mi práce stala koníčkem. :-)